Džuhův svět

Džuhá - osobní stránky zaměřené na Střední a Blízký východ

Středověk

Cestopis Rabbi Benjamina z Tudely

Cesty Rabbi Benjamina blahé paměti

Rabi Benjamin ben Jona z Tudely v knize ze svých cest Sefer ha-Masa´ot popsal rozsáhlá území, která procestoval v letech 1160 až 1173. O jeho životě před započetím těchto cest není příliš známo, ve svých spisech pouze uvádí, že pochází z Tudely, malého města v severním Španělsku, v provincii Navarra. Přesto začal svou cestu do Svaté země v Zaragoze, odkud pokračoval na sever do Francie. Z Marseille pokračoval lodí do Janova, po souši přes Řím a další italská města do Trani, kde v té době bylo shromaždiště poutníků do Jeruzalém. Lodí pak pokračoval přes středomořské ostrovy do Řecka. Po zastávce v Konstantinopoli pokračoval lodí podél pobřeží Malé Asie do města Korykos na jižním pobřeží Malé Asie, kam až dosahovala Arménie. Přes území ovládaná Turky pokračoval po souši do Levanty, až v městě Akka vstoupil do Země izraelské.  

Popisu Jeruzaléma jsou věnovány dvě stránky, což by se mohlo zdát málo, ale rabi Benjamin je celkově poměrně stručný a celý cestopis má v české edici pouze 47 stránek. Ze Svaté Země pokračoval do Damašku, kde v té době vládl turecký emír Núreddín. Z Damašku pokračoval na sever přes syrská města do Tadmuru, starověké Palmyry, kde se poprvé setkal z nezávislou židovskou komunitou. Tadmurští Židé podle Benjaminova popisu vedli válku jak s křesťany, tak s Araby poddanými Núreddínovi, ale spolupracující s nezávislými pouštními muslimy. Přes Homs a další syrská města dorazil do Rakky, která oddělovala Turky ovládanou Sýrii od Mezopotámie, nazývanou Šinear.

Okolo posvátné hory Ararat prošel do Mosulu, který identifikoval jako Aššur. Také lokalizoval nedaleké Ninive. Přes města s velkými židovskými obcemi Samarrá a Ukbara dorazil do sídelního města abbásovského chalífy al-Mumenina. Bagdád na něj velmi zapůsobil a jeho popisu věnuje čtyři a půl stránky. Jižně od Bagdádu byl ještě rozpoznatelný Babylon s pozůstatky Nabukadnesorova paláce, kam ale nevstoupil „kvůli množství hadů a štírů“.

Z Mezopotámie pokračoval pouští do Arabského poloostrova a dále na jih do Jemenu, nazývaného Ševa. V Jemenu se setkal s nezávislými židovskými obcemi – Temou, jejíž obyvatelé se spolčovali s jemenskými Araby a přepadali okolní území; Tilmasem, v němž odhadl počet Židů na sto tisíc; Tanajimem, hlavním městem státu tři sta tisíce Židů; a Chajbarem s padesátitisícovou židovskou obcí.

Z Arabského poloostrova se vydal přes Basru do Íránu, nazývaného Elam. Popisy perských měst jsou poměrně zmatené a kusé, ale snad navštívil i tak vzdálená města jako Isfahán, Šíráz či Samarkand. Výslovně se zmiňuje o Isfahánu, ze kterého se vracel do Chúzistánu, kde se pravděpodobně nalodil a kolem Adenu doplul do Egypta. Popis Egypta už je opět stručný, věcný a systematický. Z Egypta putoval na Sicílii, kde končí popis jím osobně navštívených míst a pokračuje stručný popis oblastí jižní Evropy, Německa, Čech a Rusy.

Celý cestopis působí velmi moderním a uspořádaným dojmem. Každé město, které navštívil, popisuje podle pravidelného schématu:

-         nejdříve uvádí vzdálenost od předchozí zastávky – buď ve dnech potřebných na cestu nebo v parasanzích (délková míra, zhruba 5,6 km, tedy vzdálenost, kterou lze ujít za jednu hodinu),

-         uvádí počet Židů, žijících v dané lokalitě (předpokládám, že uvádí počty dospělých mužů) a představené židovské obce (obvykle tři nejváženější rabíny),

-         jmenuje řeku, na které se město nalézá,

-         v závěru zmiňuje zvláštní místa a jevy, zejména hroby významných osob.

Toto schéma opouští zcela výjimečně; pokud popisuje velmi významné a velká města jako například Řím, Konstantinopol, Jeruzalém nebo Bagdád (i když i v těchto případech jsou základní body dodrženy, ale jsou doplněny a převrstveny velkým množstvím jiných informací; při popisu velmi malých a málo významných osad; a paradoxně při popisu území s velkou hustotou židovského osídlení – zejména v Jemenu a v Íránu. Vysvětlení lze hledat v celkové zmatenosti popisu těchto míst.

Z oblastí, která osobně navštívil neuvádí téměř žádné příběhy, které by bylo možné označit za nepravdivé či smyšlené, maximálně za mírně přehnané či přibarvené. A i v těchto případech uvádí od koho se příběh dozvěděl a uvádí důvody, proč považuje danou osobu za důvěryhodnou. Do větších problémů se dostává při popisu velmi vzdálených krajů, u kterých si můžeme být téměř jisti, že je osobně nenavštívil – Indie, Cejlon nebo Čína. Některá místa však popisuje jako první Evropan vůbec a je třeba si uvědomit, že podnikl své cesty o sto let dříve než Marco Polo.

Z nejzajímavějších mýtů bych jen pro ukázku jmenoval národ lidí bez nosů, grify a kouzelníka Davida El-Roie, který utíkal i z nejlépe střežených vězení, byl neviditelný a chodil po vodě. U některých těchto jevů si rabi sám uvědomoval, že jsou krajně nepravděpodobné či vyloženě lživé.

Velmi zajímavá je také situace židovských obcí ve dvanáctém století: většina obcí je bohatá a prosperující, i když v oblastech obecně považovaných za příznivé pro středověké židovstvo jsou komunity výrazně menší. To platí zejména pro Španělsko a Svatou Zemi. V těchto menších obcích se pak Židé často věnovali jedinému typu řemesla – nejčastěji uvádí barvířství, mimo jiné i v Jeruzalémě, kde si Židé vykupovali výhradní právo na provoz této živnosti Vyloženě útisk Židů je zaznamenán zcela výjimečně – v Soluni, Konstantinopoli a Adenu.

Pro českého čtenář může být zajímavý popis českých zemí. A zde si dovolím citovat:

„A odtamtud (z Aškenázu) dále leží země Behem neboli Čechy, která se nazývá Praga, a tam začíná území Isklavonije, to jest Slavonie. Židé, kteří tam přebývají, říkají té zemi Kenaan, protože její obyvatelé, stejně jako lidé z Ruska, prodávají své syny a dcery všem národům. Je to veliká říše, která sahá od bran Pragy k branám Kyjeva, velikého města ležícího na konci oné říše. A je to země hor a lesů, kde žijí zvířata zvaná vevirgis čili veverky, belinac neboli hranostaj a salbonis, totiž soboli. A za zimních dnů tam pro velký mráz nikdo nevychází ze dveří domu. Až tam sahá ruská říše.“

 

Amen, amen

amen!

 

SKONČENO A UZAVŘENO

Žádné komentáře
 
Vážení návštěvní, stránky jsou ve výstavbě - omluvte proto prosím nedostatky. Váš Džuhá