Džuhův svět

Džuhá - osobní stránky zaměřené na Střední a Blízký východ

Homepage

Velké svátky židovského kalendáře

           Každá společnost si volí počátek svého kalendáře na podkladě události, která měla v její historii zásadní a rozhodující význam. Jako si křesťané zvolili za začátek svého kalendáře narození Ježíše Krista, či muslimové Hidžru z Mekky do Medíny, tak i židé si stanovili za počátek svého letopočtu zásadní událost vztahující se k počátkům historie jejich společnosti. Tou je samotné stvoření světa a prvního člověka Adama. Ke stvoření člověka došlo podle biblické tradice sedmého dne, tradice určila tento den na 7. 10. 3761 p. n. l., tento den se označuje jako Roš ha-šana (Nový rok) a připadá na 1. a 2. tišrí (odpovídá zhruba přelomu září a října evropského kalendáře). Kromě Roš ha-šana je za počátek nového roku považován ještě svátek Pesach. Tato tradice má základ v Toře. Stanovení počátku roku na jaro (svátek Pesach) je spojeno se zemědělskou tradicí rané židovské společnosti. Při oficiálním počítání od Roš ha-šana se uvádí mibriat haolam (od stvoření světa).

            Také celé pojetí kalendářních cyklů je odlišné od evropského. Podobně jako muslimský kalendář i kalendář židovský je založen na lunárních cyklech. Jeden lunární cyklus trvá přibližně 29 a půl dne. Při dvanácti měsících do roka by však měl rok pouze 355 dní, ale planeta Země oběhne Slunce zhruba za 365 dní. Lunární kalendář (používaný muslimy) je tedy kratší a svátky během roku „putují“, každý rok jsou slavené o oněch deset (až jedenáct) dní „dříve“ než v roce minulém. Židovský kalendář respektuje lunární i solární cyklus a jejich nesoulad řeší vsunutím přestupného 13. měsíce (adar II) jednou za 3 až 4 roky (přesněji sedmkrát za devatenáct let).

            Tak jako v ostatních kalendářích je i židovský kalendář dělen na dny a týdny. Podle příběhu o stvoření začíná a končí každý den o soumraku. Podle tohoto pravidla začínají i všechny svátky za soumraku.

            Vrcholem každého týdne je sobota (šabat), poslední ze sedmi dnů stvoření světa. Na památku tohoto dne začíná každý týden vždy nedělí (v sobotu za soumraku). Přestože ostatní svátky judaismu mají proměnlivý datum, sobota se slaví vždy pravidelně. Sobota patří k nejvýznamnějším svátkům judaismu a jako ostatní svátky má stanovený průběh, liturgické čtení náboženských textů (čtou se Žalmy 95, 96, 97, 98, 99, 29, 92 a 93, citace z knih Exodus, Genesis a Numeri), pevně stanovené náboženské úkony a bohoslužby. Sobota je především dnem oslavy stvoření a následného odpočinku Stvořitele, kromě toho má také etický kontext1; na odpočinek má nárok úplně každý, včetně sloužících a otroků, proto je celá řada činností v tento den zakázána. Důvodem poměrně striktních zákazů je snaha nastolit rovné podmínky pro všechny (chudé i bohaté) v tento sváteční den.

            Mezi vysoké svátky patří kromě soboty ještě Raš Ha-šana, Jom Kipur a Simchat Tora. Další kategorii tvoří biblické poutní svátky Pesach, Šavuot a Sukot. Historické svátky jsou Chanuka a Purim, mezi moderní svátky se řadí Jam Haactnaut a Jom Jerušalajim, postní dny jsou 10. tevet, 17. tanut, 9. av a 3. tiši. Ostatní svátky jsou Tu Bišvat a Lag Baomer.

Raš Ha-šana: slaví se 1. a 2. Tišri, biblický svátek, náboženský nový rok, zákaz práce – židovský Nový rok

  • několik významů – připomínka stvoření světa; Den troubení, troubí se na šofar (beraní roh), který věřící probudí z mravní ochablosti; Den vzpomínání, připomíná člověku, že se má rozpomenout na všechny své skutky vykonané v minulém roce; Den soudu – Bůh podle skutků člověka rozhoduje o tom, jak se mu bude dařit příští rok, zda bude zapsán do Knihy mrtvých nebo do Knihy živých
  • vážný svátek, rozhoduje se o osudu člověka, ale nepříznivý osud lze odvrátit pokáním, modlitbami a dobrými skutky
  • tímto svátkem začíná Deset dnů pokání, které vyvrcholí Jom Kippurem

Jom Kipur – slaví se 10. tišri, biblický svátek, zákaz práce

  • Den smíření, nejvýznamnější svátek roku
  • dodržuje se celodenní půst a celodenní kajícné modlitby v synagoze, oblečení
  • je v barvě bílé na výraz pokání, nesmí se nosit kožená obuv, sexuální abstinence
  • napravení, obnova vztahu člověka k Bohu, ale za předpokladu, že se nejdříve každý usmíří se svými bližními

Simchat Tora – slaví se 22. tišri, biblický svátek, zákaz práce

  • Svátek radosti z Tory
  • tento den se dokončí čtení svitku Tory a začne se číst znova od začátku
  • radostný svátek, při kterém se vyjmou všechny svitky Tory ze synagogy a tančí se s nimi

Pesach – slaví se 8 dní od 15. do 22. nisanu, biblický svátek, jeden ze tří poutních svátků, jeden z nových biblických roků, zákaz práce, podle Tory první měsíc roku – nový rok jara

  • svátek překročení, Židé slaví vysvobození z egyptského zajetí a název svátku souvisí s desátou egyptskou ranou, kterou Bůh usmrtil všechno prvorozené, ale ušetřil, doslova „překročil“ domy Izraelitů; svátek nekvašených chlebů, protože Izraelitům nestačilo vykvasit těsto k pečení chleba a na cestu si napekli nekvašené chleby – macesy, proto se na Pesach nesmí jíst nic kvašeného – tzv. chamec (pečivo, pivo, whisky)
  • v předvečer svátku se musí z domácností odstranit všechen chamec (velký úklid) a jeho symbolická část se spálí.
  • první a druhý večer probíhá slavnostní večeře tzv. seder (pořádek, řád), uprostřed stolu je sederová mísa se symbolickými pokrmy: tři macesy, pečená kost (symbol beránka, kterého Izaelité před odchodem z Egypta obětovali), vejce (symbol celistvosti života), hořké byliny (symbol hořkosti otroctví), petržel nebo brambor (symbol jara), sladká směs ovoce a mandlí a vína (symbol malty, ze které Izraelité vyráběli cihly), 4 poháry vína a 5. pohár pro případnou návštěvu proroka Eliáše, který má zvěstovat příchod Mesiáše
  • při hostině se předčítá z Hagady – zvláštní knihy modliteb, požehnání a příběhů útěku z Egypta

Šavuot – slaví se 6.–7. sivanu, biblický svátek, jeden ze tří poutních svátků, zákaz práce

  • Svátek týdnů; slaví se 7 týdnů od druhého dne Pesachu
  • Svátek prvotin; zemědělský svátek, v době jeruzalémského Chrámu Židé do něj přinášeli snop ječmene jako svoji první úrodu
  • Svátek darování Tory na hoře Sinaj; Bůh daroval Izraelitům prostřednictvím Mojžíše Desatero, čte se biblická kniha Rút – příběh o cizince Rút, která přestoupila na židovskou víru a mezi její potomstvo patří král David, z jehož rodu vzejde Mesiáš

Sukot – slaví se 7 dní od 15. do 21. tišri, biblický svátek, jeden ze tří poutních svátků, zákaz práce

  • Svátek stánků; připomínka putování Izraelitů po poušti, kde pobývali v provizorních příbytcích tzv. Suka
  • v Suce je povinností jíst i přespávat po dobu celého svátku
  • Suka je provizorní přístřešek, pokrytý větvemi, skrze které musí být večer vidět hvězdy
  • Svátek sklizně; oslava vinobraní a úrody ze zahrad, části úrody se přinášely do jeruzalémského Chrámu
  • při svátečních modlitbách se mává svazkem čtyř rostlin – etrog (citrusový plod), datlová palma (Lulav), myrta a vrba a předčítá se z knihy Kazatel

Chanuka – slaví se 8 dnů, od 25. kislevu do 2. tevetu, nebiblický svátek, práce povolena

  • Svátek zasvěcení a světel; připomínka vítězství Židů nad vojsky syrského krále Antiocha IV. v 2. století př. n. l., kdy po 3 letech bojů znovu vstoupili do jeruzalémského Chrámu, který vyčistili a znovu zasvětili zapálením sedmiramenného svícnu (menora). Malé množství oleje, které v Chrámu našli, vystačilo díky zázraku na osm dní, což byla právě doba potřebná k vyrobení nového oleje.
  • doma se zapalují devítiramenné svícny (chanukija), každý den se přidá jedná nová svíčka a jedna (šamaš) slouží k jejich zapalování,
  • děti dostávají dárky a tradiční tzv. Chanuka gelt (drobné mince).

Purim – slaví se 14. adaru, nebiblický svátek, práce povolena

  • Svátek losů; nejveselejší svátek v roce, připomínka historické události ve 4. století př. n. l. popsané v biblické knize Ester (Megilat Ester). Rádce perského krále Achašveroše, Haman, chtěl zničit všechny Židy v zemi, a proto metal losy, aby se dozvěděl nejpříhodnější den pro svůj záměr. Díky královně Ester, neteři Žida Mordechaje, se mu to však nepodařilo a sám skončil na šibenici.
  • na tento svátek se čte Megilat Ester, a když zazní Hamanovo jméno, řehtá se řehtačkami, pořádají se hostiny a maškarní průvody pro děti i dospělé, hrají se divadelní hry (Purim špíl) o královně Ester
  • k povinnostem patří obdarovávání chudých a posílání dárků přátelům a pití vína do takové míry, že člověk nerozezná Hamana od Mordechaje

9. Av – světí se 9. avu, nebiblický svátek, smuteční den

  • váže se k němu několik tragických událostí; zničení 1. i 2. jeruzalémského Chrámu (586 př. n. l. a 70 n. l.); poražení povstání Bar Kochby proti Římanům (135 n. l.); vypovězení Židů z Anglie (1290) a ze Španělska (1492)
  • drží se celodenní půst, při bohoslužbě se sedí na nízkých stoličkách nebo na zemi, kožená obuv je zakázána
  • zpívají se žalozpěvy a předčítá se biblická kniha Pláč Jeremiášův, kde se připomínají tragické události z doby prvního zničení Chrámu
Žádné komentáře
 
Vážení návštěvní, stránky jsou ve výstavbě - omluvte proto prosím nedostatky. Váš Džuhá