Džuhův svět

Džuhá - osobní stránky zaměřené na Střední a Blízký východ

Homepage

Abbásovský mincovní systém v letech 833 - 946

Toto období Abbásovského chalífátu je numismaticky jasně definováno. Začíná  všeobecnou měnovou reformou provedenou chalífou al-Macmunem, dokončenou jeho následovníkem al‑Mu´tasimem; a končí postupným převzetím moci v Bagdádu Bůjovci v roce 946. Během tohoto období se vytvořil uniformní styl mincí, který nepodléhal žádným zásadním změnám a ve svých hlavních principech plynule přešel do používání dalších střídajících se dynastií. V tomto období se etabloval klasický islámský mincovní systém.

Abbásovský mincovní systém v letech 833 – 946

 

Toto období Abbásovského chalífátu je numismaticky jasně definováno. Začíná  všeobecnou měnovou reformou provedenou chalífou al-Macmunem, dokončenou jeho následovníkem al‑Mu´tasimem; a končí postupným převzetím moci v Bagdádu Bůjovci v roce 946. Během tohoto období se vytvořil uniformní styl mincí, který nepodléhal žádným zásadním změnám a ve svých hlavních principech plynule přešel do používání dalších střídajících se dynastií. V tomto období se etabloval klasický islámský mincovní systém.

Al-Macmunova reforma není zmíněna u žádného středověkého autora, ale známe jí pouze z mincí. Finální verze mincí v novém stylu byly poprvé vyraženy v Bagdádu v roce 822, ale celková reforma byla prováděna postupně v několika základních jevech. Základní rys je absolutní uniformita mincí. V předreformním období sice byly hlavní nápisy v podstatě stejné, ale doplňující nápisy se lišily od mincovny k mincovně a navíc byly často měněny i jednotlivých centrech.

Jeden z hlavních rysů je odstranění velkého množství úředníků jmenovaných na mincích (od chalífů až po neidentifikovatelné místní správce). Reforma se vrací k naprosté anonymitě obvyklé za Umajjovců a prvních Abbásovců. Naštěstí toto netrvalo dlouho. Již al-Mu´tasim umístil své jméno na své mince, dokonce s přídomkem billáh. K tomu ještě postupně přibylo jmenování nástupců chalífů a dokonce i výjimečně schopných a mocných úředníků.

Reforma měla za následek též upevnění monetární funkce mincí a zavedení pevného váhového poměru mezi dínárem a dirhamem v poměru 10:7. Od těchto pevně zavedených váhových standardů vychází i zvyk v islámském světě mince nepočítat, ale vážit.

Následkem velkého množství stříbrných mincí v tomto období téměř mizí měděné mince a neobjevují se po několik dalších století. Jejich funkci pro placení menších částek než 1 dirham plnily odstřižky stříbrných mincí.

Ke konci tohoto období se objevují mince ražené z přerytých razidel se změněným místem. Toto lze vysvětlit tím, že všechna razidla byla vyráběna centrálně, pravděpodobně v Bagdádu, a byla rozesílána do jednotlivých mincoven a na některých z nich byla z nějakého důvodu změněna lokalita. Lze předpokládat, že centrální výroba razidel byla provozována mnohem dříve, než můžeme datovat první chyby, ale dobře fungující systém si mohl dovolit nepotřebná razidla zničit, zatímco s pokračujícím úpadkem jsou přerývána a zasílána do nových lokalit.

A pokud byla rozsáhlá síť mincoven řízena či koordinována z centra, musíme se ptát, které další aspekty lokální administrativy byly takto provozovány.

Zdroj:

The `Abbasid Coinage System, 833-946

Michael L. Bates ©

American Numismatic Society
Presented at the Annual Meeting of
The Middle East Studies Association
1996

 

Žádné komentáře
 
Vážení návštěvní, stránky jsou ve výstavbě - omluvte proto prosím nedostatky. Váš Džuhá